Emily se převlékla do černých šatů ale nechala si u sebe klíč a zástěru...
Táta:Emily proč chceš jít v takovém oblečení vypadáš jako kdybys šla na pohřeb...
Emily:Možná že jdu...přece jdu na pohřeb mých 8 let?
Emily:(V podstatě je to už 3.pohřeb mého života 1.-mámin, 2.-mého dětství a tenhle...)
V zahradě kde se konala oslava...
Emily pomáhala připravovat stůl s občerstvením...
Emily:Tak salát máme,ale co to je? Klíčová dírka? Tady? Nejsem přeci v říši...
Micka:Ne nejsi ale taky nevím co tu dělá...
Emily:Ale správně by tu být neměla ne?
Micka:Nevím, ale nesedí mi to...
Táta:EMILY!Pojď pověsit transparent!
Emily:Už jdu
Když držela jeden konec látky zatím co její táta zatloukal do druhé strany hebík opakovala si v hlavě:Soudný den podle té předpovědi z obrazu...
O něco později...
Táta:A všichni zpíváme hodně štěstí, zdraví,hodně štěstí milá Emily
A ve chvíli kdy Emily sfoukne svíčky se z klíčové dírky vynoří královna kterou nese ruka a druhá ruka se naáhne směrem k Emily a plácne o zem jakoby chtěla Emily rozplácnout...
Královna:Hodně štestí Emily,doufám že tu tak vpadáme...
Všichni hosté se rozutekli pryč akorát táta Emily zůstane na místě
Ruka položí královnu na zem a drapne po tátovi Emily...
Zatím co Emily má dost práce s druhou rukou kterou se snaží porazit...
Táta:EMILY!
Emily usene ruku a ta se rozpadne...
Emily:Tati! (Emily vyskočí) Ochutnej Vorpál!
A usekne i druhou ruku...
Ale ruka zmáčkla jejího tátu tak pevně že...
Táta:Nemůžu dýchat...
Ruka se rozpadne...
Královna:Proteď si vyhrála ale příště už nevyraješ!
Emily se na ni podívá dokud nezmizí v klíčové dírce,potom Emily odhodí meč a rozběhne se k tátovi...
Emily:Tati! Prosimtě nezavírej oči...
Táta:Emily? Nevím kdo byla ta dáma,ale když jsem viděl jak jsi usekla tu ruku...nebyla jsi dítě, byla jsi...Emily...
Emily:Tati,nezavírej ty oči! Prosím...
Bylo pozdě...
Emily:Bitvu jsem vyhrála ale ztratila jsem to nejdůležitější...
Vzala si meč,zamkla klíčovou dírku a odcházela...pomalu, ale jak se říká ten kdo nic nemá nemůže nic ztratit...
Konec





